Činnost notáře

(zdroj: Notářská komora České republiky)

Přímé zápisy notářem do obchodního rejstříku a dalších veřejných rejstříků

Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva. Obchodními společnostmi jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost (tzv. osobní společnosti), společnost s ručením omezeným a akciová společnost (tzv. kapitálové společnosti) a evropská společnost a evropské hospodářské sdružení. Družstvem je také evropská družstevní společnost.

V oblasti obchodních korporací se činnost notáře vyžaduje zejména v následujících případech:

1. Sepis zakladatelských dokumentů a jejich změny
Zakladatelské dokumenty kapitálových společností a jejich změny musí mít formu notářského zápisu. Zakladatelskými dokumenty se rozumí  zakladatelská listina u společnosti s ručením omezeným, kterou zakládá jediný společník, společenská smlouva u společnosti s ručením omezeným, kterou zakládá více společníků a stanovy u akciové společnosti. Průběh ustavující schůze a rozhodnutí o přijetí stanov družstva se osvědčuje notářským zápisem.

2. Osvědčení zásadních změn ve společnosti s ručením omezeným
Notářský zápis o rozhodnutí jediného společníka nebo o rozhodnutí valné hromady, nedochází-li k rozhodování mimo valnou hromadu (per rollam), se vyžaduje zejména k následujícím rozhodnutím:

  1. k rozhodnutí, jehož důsledkem se mění zakladatelská listina/společenská smlouva (např. udělení souhlasu s převodem či rozdělením podílu),
  2. k rozhodnutí o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti,
  3. k rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací,
  4. k rozhodnutí o dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají až zápisem do obchodního rejstříku (např. rozhodnutí o zvýšení či snížení základního kapitálu).  

Notářský zápis se vyžaduje také u rozhodnutí jednatele o změně zakladatelské listiny/společenské smlouvy, neplyne-li z rozhodnutí valné hromady, jakým způsobem se mění.

3. Osvědčení zásadních změn v akciové společnosti
Notářský zápis o rozhodnutí jediného akcionáře nebo o rozhodnutí valné hromady se vyžaduje zejména k následujícím rozhodnutím:

  1. k rozhodnutí, jehož důsledkem se mění stanovy,
  2. k rozhodnutí o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu,
  3. k rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací a rozdělení likvidačního zůstatku,
  4. k rozhodnutí o pověření představenstva zvýšit základní kapitál,
  5. k rozhodnutí o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů,
  6. k rozhodnutí o schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání společnosti,
  7. k rozhodnutí o dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají až zápisem do obchodního rejstříku (např. (např. zvýšení či snížení základního kapitálu, štěpení či spojení akcií, omezení převoditelnosti akcií na jméno, změna formy a druhu akcií).  

Notářský zápis se vyžaduje také u rozhodnutí představenstva o změně stanov, neplyne-li z rozhodnutí valné hromady, jakým způsobem se mění.

4. Osvědčení zásadních změn v družstvu
Notářským zápisem se osvědčují tato rozhodnutí členské schůze:

  1. usnesení o změně stanov,
  2. usnesení o zrušení družstva s likvidací,
  3. usnesení o přeměně družstva,
  4. schválení převodu nebo zastavení obchodního závodu nebo jeho části.

5. Přeměny obchodních společností a družstev
Zákon stanoví povinnosti notáře a náležitosti notářských zápisů u přeměn obchodních společností a družstev. Přeměnou se rozumí fúze, rozdělení, změna právní formy, převod jmění na společníka a přeshraniční přemístění sídla.

Přímé zápisy do obchodního rejstříku a dalších veřejných rejstříků

Zápisy do obchodního rejstříku ohledně obchodních společností a družstev může kromě rejstříkového soudu provádět také notář. Pro účastníky rejstříkového řízení to tak znamená značné urychlení a zjednodušení rejstříkového procesu, neboť notář jim na jejich žádost kromě sepisu požadovaných dokumentů může zajistit i přímý zápis do obchodního rejstříku, jakož i vydání nového výpisu z obchodního rejstříku a uložení požadovaných listin do sbírky listin obchodního rejstříku.        

Notář provede zápis do obchodního rejstříku na žádost osoby oprávněné k podání návrhu na zápis, ale pouze za předpokladu, že budou splněny všechny následující podmínky:

  1. zapisované skutečnosti mají podklad v tzv. „podkladovém notářském zápisu“, když tímto podkladovým notářským zápisem se podle notářského řádu rozumí  notářský zápis pro zápis do veřejného rejstříku nebo  notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby, a podkladový notářský zápis obsahuje vyjádření notáře o tom, že obsah právního jednání je v souladu s právními předpisy a se zakladatelským právním jednáním právnické osoby, popřípadě, že byly splněny formality nebo právní jednání, ke kterým jsou právnická osoba nebo její orgán povinny;
  2. notáři byly předloženy všechny listiny, které zákon požaduje pro zápis do obchodního rejstříku nebo pro založení do sbírky listin;
  3. uskutečnění právních jednání, ke kterým dochází až po rozhodnutí orgánu právnické osoby nebo po jiném právní  jednání, o kterém je podkladový notářský zápis, je osvědčeno notářským zápisem o osvědčení pro zápis do veřejného rejstříku sepsaným podle notářského řádu, tzv. „notářským zápisem o osvědčení“.

Zápis do obchodního rejstříku může provést pouze ten notář, který sepsal jak podkladový notářský zápis, popřípadě všechny podkladové notářské zápisy, je-li jich více, tak i notářský zápis o osvědčení.

Dalšími veřejnými rejstříky, které vede soud a do kterých provádějí přímé zápisy i notáři jsou:

  1. spolkový rejstřík, do kterého se zapisují zejména spolky, odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, mezinárodní organizace zaměstnavatelů, pobočné spolky, zahraniční spolky vyvíjející činnost na území České republiky a další;
  2. nadační rejstřík, do kterého se zapisují nadace a nadační fondy;
  3. rejstřík ústavů, do kterého se zapisují ústavy;
  4. rejstřík společenství vlastníků jednotek, do kterého se zapisují společenství vlastníků jednotek;
  5. rejstřík obecně prospěšných společností, do kterého se zapisují obecně prospěšné společnosti.

Soudní poplatky za přímý zápis do obchodního rejstříku stanoví zákon o soudních poplatcích.


 

 

Smluvní modifikace manželského majetkového režimu          

Seznam listin o manželském majetkovém režimu

Manželský majetkový režim existuje jako režim zákonný, režim smluvený nebo režim založený rozhodnutím soudu s tím, že druhé dva režimy jsou režimy modifikované, kterými se majetková práva a povinnosti manželů budou řídit pouze v případě, že dojde k úkonu, který je zakládá.
Chtějí-li se manželé či snoubenci odchýlit od zákonného manželského majetkového režimu, mohou tak učinit smlouvou o manželském majetkovém režimu. Touto smlouvou manželé či snoubenci mohou:

  1. sjednat režim oddělených jmění, což znamená, že cokoli jeden z manželů nabude, získává do svého výlučného vlastnictví, přičemž s majetkem může volně nakládat bez souhlasu druhého manžela;
  2. vyhradit vznik společného jmění ke dni zániku manželství, což znamená, že při uzavření manželství společné jmění nevznikne a vznikne až v okamžiku zániku manželství, přičemž jeho obsahem bude majetek nabytý oběma manžely za trvání manželství, ovšem pouze za předpokladu, že v den zániku manželství je tento majetek stále ve vlastnictví jednoho z manželů;
  3. rozšířit rozsah společného jmění v zákonném režimu, což znamená, že z výlučného majetku jednoho z manželů se stane majetek společný (například jeden z manželů zdědí majetek a následně ho učiní majetkem společným);
  4. zúžit rozsah společného jmění, což znamená, že z již nabytého majetku ve společném jmění se stane výlučný majetek jednoho z manželů nebo podílové spoluvlastnictví obou manželů, nebo se vymezí pravidla, na jejichž základě bude v budoucnu každý z manželů nabývat určené součásti jmění do svého výlučného vlastnictví či do podílového spoluvlastnictví;
  5. sjednat správu toho, co je součástí společného jmění, odchylně od zákona;
  6. a také uspořádat majetkové poměry pro případ zániku manželství rozvodem nebo smrtí.

Manželé smluvně dále mohou změnit smluvený režim nebo režim založený rozhodnutím soudu.

Všechny smlouvy o změně manželského majetkového režimu, tedy smlouvy o změně zákonného režimu, jakož i smlouvy o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu (dále jen „smlouvy o manželském majetkovém režimu“) musí být sepsány ve formě notářského zápisu.

Smlouvy o manželském majetkovém režimu, je-li to v nich ujednáno, jinak na žádost obou manželů, se zapisují do veřejného seznamu, tedy do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu (dále jen „Seznam“), který v elektronické podobě vede Notářská komora České republiky. Zápis do Seznamu provede notář, který smlouvu o manželském majetkovém režimu sepsal, nebo není-li to možné, Notářská komora České republiky. Zápis má takové právní účinky, že manželé či snoubenci se mohou těchto smluv vůči třetím osobám vždy dovolat, i když tyto třetí osoby nebyly s jejich obsahem seznámeny, tedy že tyto smlouvy jsou vůči třetím osobám účinné; v opačném případě totiž platí, že těchto smluv se lze vůči třetím osobám dovolat jen tehdy, je-li jim jejich obsah znám.

V Seznamu se kromě smluv o manželském majetkovém režimu evidují také rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu.

Notářská komora České republiky zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup základní údaje zapisované do rejstříku Seznamu, tedy zejména údaje o tom, kdo uzavřel smlouvu o manželském majetkovém režimu a o jaký režim se jedná. Konkrétní opis smlouvy o manželském majetkovém režimu,  opis rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu nebo potvrzení o tom, že tyto nejsou v Seznamu zapsány, pak získáte u kteréhokoli notáře.

Pro úplnost je třeba zmínit, že všechny smlouvy a rozhodnutí soudů o manželském majetkovém režimu se povinně evidují v Evidenci listin o manželském majetkovém režimu (dále jen „Evidence“), kterou v elektronické podobě vede Notářská komora České republiky. Tato Evidence je však neveřejná a slouží pouze pro potřeby soudu v řízení o pozůstalosti. 

Účelem uzavírání smluv o manželském majetkovém režimu je zpravidla řešení situací, které by mohly negativně ovlivnit rodinné majetkové poměry. Smlouvy mohou například snížit dopady podnikatelských rizik jednoho z manželů na rodinu, mohou vyloučit složité vypořádání majetku po rozvodu manželství či předcházet nechtěnému dědění majetku potomkem jen jednoho z manželů.

Vyhledávání v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu je dostupné na zde.

 

Notářský zápis jako podklad pro exekuci

Nejefektivnější způsob, jak zajistit vrácení půjčených peněz, je pro věřitele notářský zápis, ve kterém dá dlužník věřiteli svolení k přímé vykonatelnosti notářského zápisu neboli k exekuci. Obsahem notářského zápisu je závazek dlužníka, že ve stanovené lhůtě řádně splní své závazky vůči věřiteli pod pohrůžkou následné exekuce jeho majetku.

Dohoda se svolením k vykonatelnosti je listinou, na jejímž základě lze exekutora přímo požádat o exekuci na majetek dlužníka. V případě nesplacení půjčky tak není třeba před exekucí absolvovat soudní řízení, ve kterém je dlužníkovi nejdříve uloženo dluh zaplatit, a až poté lze přistoupit k řízení exekučnímu. Často pak může být na vymáhání peněz pozdě.

Dohodu je vhodné sepsat nejpozději při předání peněz, lze ji uzavřít i ohledně pohledávky, která teprve vznikne. Dohodu lze uzavřít i v případech, kdy je již pohledávka splatná a věřitel je ochoten poskytnout dlužníkovi ke splacení dodatečnou lhůtu.


Zástavní smlouvy a Rejstřík zástav vedený Notářskou komorou ČR

Zástavní smlouva je jednou z možností jak zajistit pohledávku věřitele vůči dlužníkovi. Zástavou mohou být věci věci movité i nemovité. Zvláštní úprava zástavního práva se týká případů, kdy jsou předmětem zástavy nemovité věci, které nejsou evidovány v katastru nemovitostí (například sklep), věci hromadné (např. zásoby) nebo movité věci, u kterých to strany sjednají. K sepsání takové zástavní smlouvy je nutná forma notářského zápisu a zástavní právo v tomto případě vzniká zápisem do Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky, který zajistí notář. Smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem evidovaným v katastru nemovitostí Vám rovněž může sepsat notář, zástavní právo v tomto případě vzniká vkladem do katastru nemovitostí. Rejstřík zástav slouží nejen k povinným zápisům zástavních práv, ale je možné v něm i vyhledávat. U kteréhokoliv notáře lze z evidence zjistit, zda určitá věc je či není zastavena ve prospěch věřitele a předejít tak riziku koupě zastavené věci. Rovněž je možno ověřit, zda u věci není evidován zákaz zřízení zástavního práva.

Vzory žádostí pro Rejstřík zástav (zápis, výmaz, výpis, opis, potvrzení)


Smlouvy o převodu nemovitých věcí

Dům, byt nebo pozemek se nejčastěji převádějí kupní nebo darovací smlouvou (dále jen „smlouva“). Notářská profese je specializovaná na právní vztahy týkající se nemovitostí a notář tak zaručuje potřebnou odbornou úroveň pro vyhotovení smlouvy. Notář při sepisu smlouvy také poučí strany o právních důsledcích jejich jednání, a tím působí i preventivně proti vzniku případného sporu. Notář smlouvu sepíše ve formě notářského zápisu, který je na rozdíl od smlouvy sepsané například advokátem, realitní kanceláří nebo samotnými stranami, veřejnou listinou. Význam veřejné listiny spočívá v tom, že je nadána veřejnou vírou, která předpokládá pravdivost a pravost údajů v ní obsažených, ledaže by byl prokázán opak (lze ji použít jako důkaz při případných soudních sporech). Smlouva se spolu s návrhem na vklad vlastnického práva podává příslušnému katastrálnímu úřadu k provedení vkladu vlastnického práva, přičemž i k sepisu návrhu na vklad a ke správnímu řízení ohledně vkladu vlastnického práva může být účastníky zmocněn notář. Významná je také skutečnost, že katastrální úřad je oprávněn veřejnou listinu (smlouvu sepsanou ve formě notářského zápisu) přezkoumávat v omezenější míře, než listinu soukromou (smlouvu sepsanou advokátem, samotnými stranami, realitní kanceláří). V současné době mají notáři přímý přístup do katastru nemovitostí a není proto třeba k jednání ohledně smlouvy zajišťovat výpis z katastru nemovitostí. Potřebu dalších dokladů potřebných k sepsání smlouvy je třeba vždy konzultovat s notářem. Znalecký posudek o ceně nemovitostí k převodu není nezbytný. Poplatník daně z nabytí nemovitých věcí (kupující, nabyvatel) totiž pro stanovení základu daně mohou zvolit mezi zjištěnou cenou (podle znaleckého posudku) nebo směrnou hodnotou, která vychází z cen obdobných nemovitých věcí v daném místě a čase, tj. se zohledněním druhu, polohy, účelu, stavu, stáří, vybavení a stavebně technických parametrů nemovité věci.

Notářské úschovy

Budete-li kupovat nebo prodávat nemovitost, notář může kromě sepsání kupní smlouvy také převzít kupní cenu do notářské úschovy a zajistit tak pro obě strany smlouvy bezpečný způsob její úhrady.

V evropských zemích s vyspělou právní kulturou si předání kupní ceny za nemovitosti nelze představit jinak, než prostřednictvím úschovy. Výhody využití notářské úschovy peněz jsou zřejmé - prodávající tak vylučuje riziko, že by mu nebyla kupní cena v plné výši zaplacena, a kupující neriskuje předání peněz před zápisem vlastnického práva do katastru nemovitostí. Notář je osobou k uložení peněz dostatečně důvěryhodnou, což je dáno jeho zákonnými a evidenčními povinnostmi kontrolovanými orgány notářské samosprávy, a je také dostatečně pojištěn na případná rizika.

Sepsání kupní smlouvy a provedení úschovy peněz za účelem úhrady kupní ceny jsou úkony natolik související, že je vhodné, aby je prováděla jedna osoba – notář.


Právní jednání (pořízení) pro případ smrti

Pořízeními pro případ smrti jsou dědická smlouva, závěť a dovětek. V širším slova smyslu sem můžeme zařadit i prohlášení o vydědění a povolání vykonavatele závěti či správce pozůstalosti.

Pořídí-li zůstavitel pro případ své smrti v době, kdy je v péči zařízení, kde se poskytují zdravotnické nebo sociální služby (např. v nemocnici), a povolá-li za dědice osobu, která v tomto zařízení pracuje (např. lékaře, zdravotní sestru), musí se tak stát závětí sepsanou notářem ve formě notářského zápisu, jiné pořízení by bylo neplatné.
 

1. Závěť

Sepsáním závěti může zůstavitel pro případ své smrti vyřešit své majetkové záležitosti a předejít tak následným majetkovým sporům mezi dědici. Zejména osoby, které nemají manžele nebo děti, by měly být informovány o tom, kdo po nich bude ze zákona dědit, a případně zvážit, zda nesepsat závěť.

Zůstavitel může uvést v závěti tzv. vedlejší doložku, čili podmínku, doložení času nebo příkaz, nikoli však jakoukoli. Nepřihlíží se totiž k vedlejší doložce, která směřuje ke zřejmému obtěžování dědice, která odporuje veřejnému pořádku, která je nesrozumitelná a dále k vedlejší doložce zakazující nebo přikazující uzavření manželství, či setrvání v něm. V konkrétních případech se mohou vyskytnout nejrůznější vedlejší doložky - aby se syn stal dědicem, až dostuduje vysokou školu, aby pozůstalost připadla manželce pouze do doby, než se znovu vdá, aby se dědic postaral o zůstavitelova psa apod. Nad tím, aby byly vedlejší doložky ustanovené v závěti skutečně plněny, vykonává dohled vykonavatel závěti (viz 5. Povolání vykonavatele závěti).

Zůstavitel je oprávněn ustanovit dědici náhradníka pro případ, že dědic dědictví nenabude. Jedná se o případ tzv. obecného náhradnictví. Také náhradníkům může zůstavitel povolat postupně další náhradníky.

Dalším případem náhradnictví je tzv. svěřenské náhradnictví, které umožňuje zůstaviteli povolat za dědice určitou osobu (předního dědice) a současně určit, komu pozůstalost připadne po smrti tohoto dědice (následný dědic).

U závěti není forma notářského zápisu povinná. Pokud však závěť sepíše notář, je nejvyšší možnou mírou zaručeno, že pozůstalost bude skutečně podle vůle pořizovatele projednána. Originál závěti sepsané notářem totiž zůstává bezpečně uložen u notáře a údaj, že závěť byla sepsána, musí notář zapsat do Evidence právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky. V této evidenci jsou kromě závětí evidované také dědické smlouvy, smlouvy o zřeknutí se dědického práva nebo povolání správce pozůstalosti.                

2. Dědická smlouva

Dědickou smlouvou povolává zůstavitel druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá. Jedná se o dvoustranné právní jednání, z čehož vyplývá, že ji zůstavitel nemůže jednostranně zrušit, změnit či nahradit jinou, tak jak je to připuštěno u závěti. Dědická smlouva musí být sepsána u notáře, vyžaduje totiž formu notářského zápisu.

3. Dovětek

Dovětkem se na rozdíl od závěti a dědické smlouvy neustanovuje dědic, ale činí se jiná opatření – zřizuje se odkaz, dědic či odkazovník se zatíží příkazem, omezí podmínkou apod.

Odkaz zůstavitel zřídí tak, že v pořízení pro případ smrti (zpravidla právě v dovětku) nařídí určité osobě, aby odkazovníku vydala předmět odkazu. Pokud má někdo dostat z pozůstalosti jednotlivou věc, nejedná se o dědictví, ale o odkaz a osoba oprávněná z odkazu se označuje jako odkazovník. Odkazovník není dědicem, a proto není účastníkem řízení o pozůstalosti. Odkazovník je v postavení věřitele vůči dědici a své právo může uplatnit mimo řízení o pozůstalosti. Odkazovník se na rozdíl od dědice nepodílí na úhradě zůstavitelových dluhů.

4. Prohlášení o vydědění

Pokud zůstavitel nechce, aby po něm dědil jeho potomek (tzv. nepominutelný dědic) a jsou-li pro to zákonem stanovené důvody, může sepsat prohlášení o vydědění. Jedná se o sepsání formálně a obsahově náročné listiny a zvláště v tomto případě je vhodné nechat listinu sepsat notářem.

5. Povolání vykonavatele závěti

Zůstavitel může závětí povolat vykonavatele závěti a případně určit, jaké má povinnosti a zda a jak bude odměňován. Vykonavatel dohlíží na náležité splnění poslední vůle, hájí její platnost. Vykonavatel může dávat pokyny správci pozůstalosti, který se jimi musí řídit.

6. Povolání správce pozůstalosti

Správce pozůstalosti má na starost správu majetkovou, po smrti zůstavitele samostatně obstarává záležitosti spojené s děděným majetkem až do vyřízení pozůstalosti. Zejména podnikatelé, kteří vlastní obchodní závod, případně obchodní podíly, by na ustanovení takové osoby neměli zapomínat, neboť tak lze předejít nenahraditelným škodám vyplývajícím ze sporů dědiců. Zákon vyžaduje pro povolání správce pozůstalosti formu notářského zápisu, přičemž všechna potřebná poučení dá při sepisování listiny notář.       


 

Předběžné prohlášení pro případ budoucí vlastní nezpůsobilosti právně jednat

Nový občanský zákoník zavádí nový institut, kterým je předběžné prohlášení pro případ budoucí vlastní nezpůsobilosti právně jednat. Jedná se o opatření preventivní povahy, které bude přicházet v úvahu nejčastěji u lidí trpících duševní chorobou, která se postupem času rozvíjí a zhoršuje, ale která nenastává okamžitě. Takový člověk může učinit prohlášení, ve kterém projeví vůli, aby jeho záležitosti v případě, že již nebude schopen sám jednat, spravovala určitá osoba (opatrovník), nebo aby byly spravovány určitým způsobem, nebo může jít o kombinaci obojího.

Toto prohlášení může být sepsáno soukromou listinou, která musí být opatřena datem a potvrzena dvěma svědky, nebo formou veřejné listiny – notářského zápisu.

Je-li obsahem prohlášení sepsaného ve formě notářského zápisu určení, kdo se má stát opatrovníkem člověka, u kterého za jeho života nastane stav, že bude narušena jeho schopnost právně jednat (dále jen „prohlášení o určení opatrovníka“), notář, který prohlášení o určení opatrovníka sepsal, zapíše údaje o tom, kdo prohlášení pořídil a kdo je povolán za opatrovníka do neveřejného Seznamu prohlášení o určení opatrovníka (dále jen „Seznam“), který v elektronické podobě vede Notářská komora České republiky.

V Seznamu se evidují stanovené údaje jak o prohlášení o určení opatrovníka, tak i o odvolání prohlášení o takovém určení. Účelem Seznamu je evidence údajů pro potřeby soudu v řízení o svéprávnosti a ve věcech opatrovnictví. V řízení o jmenování opatrovníka je soud určením osoby opatrovníka uvedené v prohlášení o určení opatrovníka vázán a jmenuje toho, kdo byl navržen, ovšem pouze ze předpokladu, že navržená osoba splňuje předpoklady pro jmenování do funkce opatrovníka.   


 

Ověřování a osvědčování

V kterékoliv notářské kanceláři Vám ověří pravost Vašeho podpisu (legalizace) nebo shodu opisu nebo kopie listiny s jejím originálem (vidimace). Zatímco při legalizaci je nutná osobní přítomnost osoby, jejíž podpis je ověřován, a její platný průkaz totožnosti, listinu k ověření shody s originálem může předložit kdokoliv. Určité listiny jsou zákonem z možnosti ověření vyloučeny.

Pokud potřebujete předložit ověřenou listinu na území jiného státu, je třeba, aby ji podepsal notář nebo jeho stálý zástupce a aby byla opatřena vyšším stupněm ověření, které poskytne mezinárodní odbor Ministerstva spravedlnosti České republiky, Na Děkance 3, 128 10 Praha 2.

Ověřování listin pro účely jejich použití v cizině

CZECH POINT - výpisy z informačních systémů veřejné správy

Výpisy z katastru nemovitostí
Notáře můžete požádat o vyhotovení ověřeného výpisu z katastru nemovitostí, který představuje výpis z listu vlastnictví, a to ohledně jakékoliv nemovitosti v České republice evidované v katastru nemovitostí. Takový ověřený výpis je veřejnou listinou a je rovnocenný výpisu vydanému katastrálním úřadem.

Výpisy z obchodního rejstříku
Notáře můžete požádat o vyhotovení ověřeného výpisu z obchodního rejstříku ohledně jakékoliv osoby zapsané v obchodním rejstříku vedeném kterýmkoliv rejstříkovým soudem v České republice. Ověřený výpis může být vydán jako výpis platný (aktuální) nebo výpis úplný.Takový ověřený výpis je veřejnou listinou a je rovnocenný výpisu vydanému rejstříkovým soudem. Notáře můžete požádat o vyhotovení ověřeného výpisu i z ostatních rejstříků vedených rejstříkovými soudy, a to rejstříku společenství vlastníků jednotek, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností.

Výpisy z evidence Rejstříku trestů
Občan České republiky, nebo cizinec s přiděleným rodným číslem mohou požádat kteréhokoliv notáře o vyhotovení výpisu z evidence Rejstříku trestů. Osoba, která žádá o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů, musí předložit platný doklad totožnosti. O výpis může požádat též zmocněnec, pokud předloží plnou moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele (žadatele). Výpis z evidence Rejstříku trestů vyhotovený notářem je veřejnou listinou a je rovnocenný výpisu vydanému na pracovištích Rejstříku trestů. V některých případech nelze žádost o vyhotovení výpis z evidence Rejstříku trestů vyřídit elektronickým přenosem dat. V takovém případě je možné žádost elektronicky odeslat na Rejstřík trestů, kde se do 30 minut manuálně zpracuje a je připravena k elektronickému odeslání na kontaktní místo. Pokud žadatel nechce čekat, může si manuálně zpracovaný výpis vyzvednout na kterémkoli kontaktním místě Czech POINT, případně se může se svou žádostí obrátit na příslušné pracoviště Rejstříku trestů.

Výpisy ze živnostenského rejstříku
Notáře můžete požádat o vyhotovení ověřeného výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku ohledně jakékoliv osoby zapsané v živnostenském rejstříku kdekoli v České republice. Takový ověřený výpis je veřejnou listinou a je rovnocenný výpisu vydanému příslušným živnostenským úřadem.

Výpisy bodového hodnocení osoby z Centrálního registru řidičů
Notáře můžete požádat o vyhotovení ověřeného výpisu bodového hodnocení své osoby z Centrálního registru řidičů. Osoba, která žádá o vydání výpisu, musí předložit platný doklad totožnosti. O výpis může požádat též zmocněnec, pokud předloží plnou moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele (žadatele).

Výpisy ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů z Informačního systému o veřejných zakázkách
Notáře můžete požádat o vyhotovení ověřeného výpisu ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů z Informačního systému o veřejných zakázkách.
Výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů může dodavatel v zadávacím řízení pro veřejnou zakázku nahradit doklady prokazující splnění základních a profesních kvalifikačních kritérií. Zadavatel je povinen výpis ze seznamu uznat, není-li starší než 3 měsíce.

Výpisy z insolvenčního rejstříku
Notáře můžete požádat o vyhotovení ověřeného výpisu z insolvenčního rejstříku. Insolvenční rejstřík je spravován Ministerstvem spravedlnosti ČR. V rejstříku je možné vyhledávat na základě identifikačního čísla organizace (hledání organizace) anebo podle osobních údajů (konkrétní osoba).
Insolvenční rejstřík je informačním systémem veřejné správy. Jeho základní úlohou je zajistit maximální míru publicity o insolvenčních řízeních a umožnit sledování jejich průběhu. Prostřednictvím insolvenčního rejstříku jsou zveřejňovány veškeré relevantní informace týkající se insolvenčních správců, dokumenty z insolvenčních spisů i zákonem stanovené informace týkající se dlužníků.


Odměna notáře za vydání jednoho ověřeného výpisu je stanovena podle položky W notářského tarifu ve výši 50 Kč za jeden ověřený výpis bez ohledu na počet stran. Odměna notáře za vydání jednoho výpisu z evidence Rejstříku trestů je stanovena podle položky Y notářského tarifu ve výši 100 Kč za jeden výpis. V případě výpisu z katastru nemovitostí je vedle odměny notáře účtována i náhrada hotových výdajů za pořízení ověřeného výpisu, kterou notáři účtuje Český úřad zeměměřicský a katastrální ve výši 50 Kč za každý jeden list vlastnictví ověřeného výpisu. Je-li notář plátcem daně z přidané hodnoty, připočte se k uvedeným částkám příslušná daň z přidané hodnoty.


 

Výhrada práva věřitele dovolat se neúčinnosti právního jednání

Nový občanský zákoník zavádí nový institut, kterým je výhrada práva věřitele dovolat se neúčinnosti právního jednání. To spočívá v tom, že věřitel si může dříve, než se jeho pohledávka stane vykonatelnou, prostřednictvím notáře (ale i exekutora nebo soudu) učinit výhradu práva dovolat se neúčinnosti právního jednání, a to formou oznámení tomu, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat. Jedná se zejména o toho, kdo s dlužníkem právně jednal, kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, případně vůči jeho dědici nebo vůči jeho právnímu nástupci za splnění zákonem stanovených podmínek. Učinění výhrady má za následek, že věřiteli lhůta k dovolání se neúčinnosti právního jednání neběží, dokud se jeho pohledávka nestane vykonatelnou.       

Notář na žádost věřitele doručí jeho oznámení o jeho výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání tomu, koho věřitel označil. O žádosti věřitele notář sepíše protokol, jeho náležitosti stanoví notářský řád.  V tomto případě notář za obsah oznámení o výhradě neodpovídá.

Věřitel může oznámení o výhradě jeho práva dovolat se neúčinnosti právního jednání učinit také do protokolu, jehož náležitosti stanoví notářský řád. V tomto případě notář za obsah oznámení odpovídá.


 

Nadace a nadační fondy

Podle nového občanského zákoníku musí být zakládací listina nadace vždy sepsaná ve formě notářského zápisu, a to jak v případě, že nadaci zakládá jediný zakladatel, tak i v případě, že nadaci zakládá více zakladatelů.

Nadace může být založena i pořízením pro případ smrti, v rámci kterého lze rozlišit vložení vkladu do nadace buď povoláním nadace za dědice, nebo nařízením odkazu. Notářský zápis se vyžaduje také v případě, že nadační listina ve formě pořízení pro případ smrti neobsahuje některé povinné náležitosti, přičemž právě o těchto náležitostech ve formě notářského zápisu rozhodne určená osoba či vykonavatel závěti.

Zakladatel má rovněž možnost v nadační listině určit, že také veškeré změny nadační listiny jsou možné pouze ve formě notářského zápisu.

U nadačního fondu je povinná forma notářského zápisu stanovena pouze pro případ, že dochází ke změně právní formy nadačního fondu na nadaci, ovšem za předpokladu, že to výslovně připouští zakladatelské právní jednání. 

Založení nadace a nadačního fondu, změny zapsaných údajů a jejich výmaz se zapisují do nadačního rejstříku, který je veřejný a který v elektronické podobě vede rejstříkový soud. Zápisy do nadačního rejstříku může kromě rejstříkového soudu provádět také notář za splnění zákonem stanovených podmínek.


 

Pozůstalostní řízení

Notář je jako soudní komisař pověřen soudem k vyřízení pozůstalosti. Je to jediný případ, kdy si pro notářskou službu nemůžete notáře vybrat. Notáři je vyřízení pozůstalosti přiděleno soudem podle předem stanoveného rozvrhu, a to z důvodu nestrannosti a objektivity soudního rozhodování. Řízení se zahajuje zpravidla bez návrhu na základě úmrtního listu, který soudu zašle matrika. V řízení o pozůstalosti notář jako první kontaktuje dědice, většinou to bývá osoba, která se postarala o pohřeb zůstavitele, a sdělí, co všechno bude třeba pro vyřízení pozůstalosti učinit.

Při dědění se použije právo platné v den smrti zůstavitele, což znamená, že při dědění u zůstavitele, který zemřel před 1.1.2014 se použijí dosavadní právní předpisy.

Nový občanský zákoník stanoví nová pravidla dědění. Nyní se dědí na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona. Tyto dědické tituly mohou působit i vedle sebe. Dědic ustanovený dědickou smlouvou má nejsilnější postavení, má přednost jak před dědicem ze závěti, tak ze zákona. Druhým nejsilnějším dědickým titulem je závět, závětní dědic má tedy přednost před zákonným dědicem. Zůstavitel může na základě dědické smlouvy nebo závěti rozhodnout o svém majetku v zásadě libovolně. Omezen je jen právy tzv. nepominutelných dědiců, čili svých potomků, na povinný díl, který jim ze zákona náleží. Zůstavitel však může nepominutelného dědice ze zákonných důvodů vydědit a vyloučit jej tak z jeho práva na povinný díl.

Když nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo podle závěti, nastane zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti nebo k její části. Občanský zákoník stanoví šest dědických tříd, které přicházejí postupně v úvahu. Podle první dědické třídy dědí zůstavitelův manžel a děti (není-li jich, pak jejich potomci). Pokud nejsou žádní dědicové z první dědické třídy, nastupují dědicové z druhé dědické třídy a tak dále. Nově jsou do okruhu zákonných dědiců zařazeni zůstavitelovi „praprarodiče“ nebo sestřenice a bratranci. Nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadne dědictví státu jako tzv. odúmrť.

Pozůstalost tvoří veškeré jmění, které zůstavitel zanechal v okamžiku své smrti. Na dědice tak přechází nejenom majetek, ale i dluhy zůstavitele. Uplatní-li dědic v průběhu řízení o pozůstalosti tzv. výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele pouze do výše ceny nabytého dědictví. Pokud by dědic výhradu soupisu neuplatnil, nebo pokud se ukáže, že při soupisu nějaký majetek úmyslně zatajil, bude povinen hradit dluhy v plné výši.

Každý dědic je oprávněn po smrti zůstavitele dědictví odmítnout výslovným prohlášením vůči soudu. Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o pozůstalosti vzdát ve prospěch jiného dědice. Dědického práva se také lze zříci již předem, a to smlouvou se zůstavitelem. Smlouvu o zřeknutí se dědického práva musí sepsat notář formou notářského zápisu.

Účelem řízení o pozůstalosti je potvrdit dědicům, co z pozůstalosti nabyli. V případě, že zůstavitel zanechal pořízení pro případ smrti, musí být zajištěno splnění toho, co nařídil. Uvede-li zůstavitel v závěti pokyn, jak má být jeho pozůstalost rozdělena, je nutné respektovat jeho vůli a dědicové ani soud ji nejsou oprávněni měnit.


 

Svěřenský fond

Nový občanský zákoník zavádí nový institut, kterým je svěřenský fond. Svěřenským fondem se rozumí majetkový soubor, který jeho vlastník vyčlení od svého dalšího majetku a svěří jej jiné osobě, která se zaváže tento majetek držet a spravovat, a která k němu vykonává vlastnické právo. Vyčleněný majetek nemá tedy žádného vlastníka, ale pouze správce. Vznikem fondu pozbývá jeho zakladatel určený majetek, přičemž tento majetek tvoří vyhrazené autonomní jmění (tedy nejen majetek, ale i dluhy, které v souvislosti s majetkem vznikají) oddělené od jmění zakladatele, ale také od jmění správce nebo případné obmyšlené osoby (tj. osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno).

Svěřenský fond lze založit buď za života smlouvou uzavřenou mezi zakladatelem a správcem, nebo pořízením pro případ smrti. Zřizuje-li svěřenský fond zakladatel za svého života, vydává statut, který vyžaduje formu notářského zápisu a jehož náležitosti stanoví zákon. Zřizuje-li se svěřenský fond pořízením pro případ smrti, musí pořízení pro případ smrti splňovat náležitosti požadované zákonem.

Notářský zápis se vyžaduje také tehdy, pokud obmyšlená osoba svěřenského fondu zřízeného za soukromým účelem chce učinit prohlášení o tom, že se vzdává práva na plnění. 


Vyhledávání

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode